V minulých číslech Zahradnictví jsme si povídali o letničkách. Nyní volně navážeme na pestrý svět balkonových rostlin. Když jsem přemýšlela, čím bych balkonové květiny uvedla, narazila jsem na Domácí zahradu z knihovny Milotického hospodáře č. 84 od Jana I. Těšitele z roku 1947. A posuďte sami, jak je text stále aktuální.

 „Třeba by byl dům sebe úpravnější, přece k doplnění žádá květinovou výzdobu v oknech a na balkonech. Kolik získávají naše české chaloupky na venkově, často ještě doškové a nakloněné, květinami v oknech, která hýří nejen svěží zelení listů, ale hlavně sterými květy od jara až do podzimu!“

„Bývá namítáno, že se ve městech květinám za okny nedaří. Ovšem, že ne všem a v každé poloze oken. Ale máme pro ten účel množství různých druhů a rodů květin, z nichž právě mnohé volají po plném slunci, jeho světlu a teplu, kdežto jiné dávají přednost mírnějšímu chladu a stínu a daří se jim proto lépe na straně položené k východu nebo západu. Ale i severní stranu je možno vyzdobiti alespoň zelení listů, ač i zde kvetou vděčně některé květiny, jejichž květy jsou, třeba v menším počtu trvanlivější.

Příčina toho, že se květinám na jižní straně v plném slunci špatně daří jest, že jsou zde pěstovány v květináčích nedostatečně velkých, které se na slunci rozžhavují a pak škodí kořínkům.

Dále jsou rostliny pěstovány často v zemi příliš lehké, která nezadržuje potřebnou vláhu, ale rychle ji propouští, vysychá a pak se značně zahřívá. Zde je lépe vysazovati vhodné květiny do dřevěných, přiměřeně prostorných truhlíků, které se tolik nezahřívají. Zem, kterou plníme truhlíky, a do které vysazujeme květiny, má být sice výživná, ale lépe těžší, tedy chladnější. Jestliže však přece z nějakého důvodu musíme na jižní straně použít květináčů, pak je chráníme před sluncem. Stavíme je buď do dřevěných truhlíků, nebo dáváme před ně alespoň vysoké prkno, obkládáme mechem a podobně…“

Tak vidíte, že naše babičky i dědečkové, chtěli mít také vyzdobená obydlí květinami, jako my. A podobně jako my, řešili, proč jim dobře rostou či nerostou. My nyní máme podobné problémy s plastovými truhlíky.Plastové truhlíky jsou samozřejmě šikovné na manipulaci, ale na jižní straně, pokud nejsou vsazeny do dřevěných prostorných krytů, se nám stejně přehřívají, jako našim předkům. Zvláště v posledních velmi slunečných a horkých letech.

Výsadby balkonovek Výsadby balkonovek Výsadby balkonovek

Také dnešní substráty pro balkonové rostliny na bázi rašeliny, jsou sice komerčně úspěšné, ale pro svou lehkost již méně vyhovují rostlinám. I my dáváme přednost klasické těžší a kvalitní kompostové zemině. Problémem je, že vytvoření takové zeminy dá určité úsilí a práci. A to se v dnešní době až tak nenosí. Ale třeba se také znovu dočkáme doby, kdy si zahradníci budou zase jako dřív zakládat komposty a dělat kvalitní zeminu a odpadne kamionový dovoz rašelinových substrátů.

Dá se říci, že balkonové květiny se vlastně používají podobně jako letničky. V mnohém mají shodný pěstitelský cyklus a podobné použití i nároky. Na jaře si vypěstujeme ze semínek nebo vegetativním množením mladé rostliny. Ty během letní sezony dorostou do konečné velikosti a vytvoří množství pestrých květů. Na podzim s prvními mrazíky pak odumírají. Některé druhy se dají také uchovat i přes zimu, ve světlé a mrazu prosté místnosti, až do jara příštího roku.

Nařízkované rostliny v sadbovačích Nařízkované rostliny v sadbovačích Nařízkované rostliny v sadbovačích

Sazenice balkonových květin si zpravidla můžeme v širokém sortimentu pořídit v jarních měsících v dobrém zahradnictví. Pokud si je chceme vypěstovat samostatně, potřebujeme k tomu trpělivost a skleník s množárnou se spodním vytápěním. Různé druhy balkonových květin můžeme pěstovat zpravidla od časného jara ze semínek. V případě, že si uchováváme takzvané matečné rostliny v dobré kvalitě, je můžete také rozmnožovat bylinnými řízky. Do jarní sezóny si tak můžeme připravit vlastní sazenice. Pokud pěstujeme rostliny ze semínek, postupujeme zpravidla podobně, jako u těch nejnáročnějších letniček s dlouhou vegetační dobou. I způsob výsevu je podobný. Stejně tak nároky na další předpěstování sadby. Podmínkou je samozřejmě vytápěný skleník s množárnou. Vysévat musíme ještě v zimním nebo brzkém jarním období. Semínka pelargonií vyséváme již v prosinci až lednu. V lednu vyséváme i semínka begónií. O trochu později pak převislé petúnie nebo balzamínky.

Většina balkonových rostlin se však množí bylinnými řízky. Zpravidla se z dobře zapěstovaných matečných rostlin odebírají vrcholové nebo postranní stonky v dobré růstové kondici a z nich zhotovují tzv. řízky. Délka řízků je zpravidla 3 až 5 cm. Je žádoucí odstranit případné kvítky či některé přebytečné listy. Řízky se pak spodní částí píchají do sadbovačů, nebo malých květináčků, po jednom nebo i více kusech. Sadbovače si předem naplníme množárenským substrátem. Jedná se o lehkou zemitou směs, složenou převážně z rašeliny a písku nebo lépe perlitu. Konce řízků je dobré ošetřit práškovým stimulátorem pro růst kořenů. Sadbovače s řízky pak umisťujeme na množárnu do skleníku se spodním vytápěním.

Výsevy Nařízkované rostliny v sadbovačích Nařízkované rostliny v sadbovačích

Některé druhy rostlin jsou na spodní teplo náročnější. Patří sem například různé druhy petůnií, astřička (Brachyscome), kočičí ocásek (Acalypha), felicie kapská (Felicia), hlazenec (Cuphea) , drchnička (Anagalis), rozrazil horský (Veronica montana), kosmatec (Mesenbryanthemum), molice (Plectranthus), libora (Lantana), kapská kopretina (Ospeospermum), ostruhatka (Diascia), bakopa (Sutera), sporýš sporýš (Verbena), vějířovka (Scaevola), štírovník (Lotus) vitálka (Sanvitalia) , lilek (Solanum), dobromysl( Origanum) a další.

Jiné při zakořeňování upřednostňují místo ve skleníku bez spodního topení. Jsou to například kultivary kopretiny pařížské (Argyranthemum) nebo dvouzubce - balkongold (Bidens). Dále sem patří okrasná máta (Mentha), vrbina (Lysimachia), popenec (Glechoma), smil (Helichrysum), ale i pelargonie, fuchsie a další. Množárnu se sadbovači je dobré chránit proti vysychání množárenskou perforovanou folií. Pravidelně řízky rosíme vlažnou vodou a podle potřeby větráme. Někdy je nutný i preventivní postřik proti houbovým chorobám. Rostlinky začínají zakořeňovat během 14 dnů a z množárny je po dobrém prokořenění stěhujeme za další dva týdny do chladnější části skleníku. Otužené sazenice ze sadbovačů pak podle počasí přesazujeme začátkem března do menších květináčků. Zde již volíme těžší substrát s příměsí jílu a potřebným obsahem pomalu rozpustného hnojiva. Rozrostlé a často již kvetoucí rostliny vysazujeme do konečných nádob v dubnu až květnu. Na konečné letní stanoviště je umisťujeme po tzv. „Ledových mužích „ v druhé polovině května.

 Však známe některé pranostiky:

„Pankrác, Servác, Bonifác – ledoví muži – spalují mrazem ovoce i růži.“ „Nezamrazí-li ledoví bratři, Pankrác, Servác a Bonifác, alespoň zastudí. „

Nařízkované rostliny v sadbovačích Mladé rostliny minipetůnií Převislé pelargonie

Pokud umístíme truhlíky s květinami na balkony či terasy dříve, je dobré mít připravenou lehkou bílou textilii na přikrytí v případě náhlého poklesu teplot. Rostliny by měly mít v nádobách dostatečný prostor, aby se mohly rozrůst do konečné velikosti. Vždy se vyplatí investovat do dobře narostlých a třeba i již kvetoucích sazenic. Sazeničky z tzv. desetipaků nám v dohledné době záplavu květin na balkoně nevytvoří. Výběr druhů musíme vždy přizpůsobit nárokům rostlin a stanoviště.

Nádoby volíme rozmanité. Materiál, barvu a velikost volíme dle místa a charakteru bytu, domu či jiného objektu. K modernímu exteriéru se hodí spíše moderní keramické, platové či kovové truhlíky a květináče. K venkovské chalupě pak třeba i staré dřevěné selské nebo plechové nádoby . Praktické plastové truhlíky nebo květináče je vhodné umístit do dřevěných nebo keramických truhlíků či nádob. Každá nádoba, ve které pěstujete balkonové rostliny by měla mít odtokové otvory, a pod nimi příslušně velkou misku. Dnešní samozavlažovací truhlíky jsou již těmito vybaveny přímo od výrobce, buď ve formě prolisů korpusu květináče, nebo knotů, po kterých vzlíná voda. Do větších nádob pak na dno můžeme dát hrubší kamennou drť, rozbitou keramiku, nebo třeba keramzit. Zkrátka nesmí dojít k tomu, aby kořeny rostlinek byly ve vlhku a uhnívaly.

Nově zakoupené a nasázené sazenice balkonových květin musíme chránit zpočátku před přímým sluncem. Buď je zpočátku přistíníme přímo na konečném stanovišti, nebo vysázené truhlíky necháme několik dnů pod stromy či na jiném zastíněném místě v zahradě. Rostliny pozvolna přivyknou slunci. Pak je teprve spíše za polojasného počasí stěhujeme na konečné stanoviště. Zahradníci je totiž ve sklenících přistiňují a rostliny jsou ze začátku málo otužilé a nejsou zvyklé na sluneční úpal. Často se pak setkáváme u zákazníků se slunečními skvrnami na listech pelargonií. Poškozeným rostlinám pak delší dobu trvá, než se znovu dostanou do kondice. Některé však může přímé slunce zcela poničit. Rostliny v nádobách zaléváme zpravidla ráno nebo večer vlažnou vodou. Nikdy během horkého dne. Mohlo by dojít k zapaření substrátu v nádobách. Pokud chceme dosáhnout bohatých převisů, musíme rostliny během vegetace pravidelně přihnojovat. Zprvu hnojivem podporujícím růst zelené hmoty a později hnojivem pro bohatou násadu květů. Květy některých druhů je dobré po odkvětu čistit a obírat, jiné druhy jsou tzv. samočistící, odkvetlé květy zaschnou a opadnou, a jsou nahrazeny dalšími.

Převislé pelargonie Převislé petůnie Květinová věž s pelargoniemi

Výběr a kombinace rostlin, pro které se rozhodneme je ovlivněn hlavně polohou nádoby, světovou stranou, mírou stínu nebo oslunění a vlivem povětrnostních podmínek. Svoji roli hraje i charakter budovy či barva fasády. Někde jsou slušivé barevné kombinace, někde spíše platí že v jednoduchosti je krása. Při kombinaci rostlin jsou velmi důležité znalosti jejich nároků. Ne všechny druhy se k sobě hodí a mohou společně dobře prosperovat. Některé rostliny označujeme jako dominantní, které by se měly sázet samostatně nebo doplněné pouze druhy s drobnými květy nebo pouze s dekorativními listy. Jiným rozmanité kombinace naopak sluší.

Ale o tom si povíme zase příště, až trochu poznáme podrobněji svět jednotlivých druhů balkonových rostlin. A nemůžeme začít ničím jiným než nejznámějším zástupcem na našich balkonech, a to pelargonií, nebo chcete-li muškátem (Pelargonium).

Ing. Hana Chvalová, zahradnice
foto autorka