Vytisknout

Letničky s krátkou vegetační dobou – z přímého výsevu na záhon do volné půdy

S letničkami z přímého výsevu do volné půdy se začínáme setkávat ve formě letních letničkových směsí, které se začínají stále více objevovat na veřejných prostranstvích. Já jsem již o letničkových „loukách“ tedy o jednoletých porostech, psala v srpnovém zpravodaji v roce 2018. Od té doby se objevily zase nové zkušenosti a poznatky, se kterými bych Vás nyní ráda seznámila. Letničkové louky nemohou zcela nahradit tradiční známé barevné ornamentální výsadby z předpěstovaných druhů letniček ve městech či zámeckých zahradách. Také se nedají použít všude tam, kde se klasické barevné výsadby letniček používaly. Ale velmi dobře se hodí, vzhledem ke své nenáročnosti a nízkým pořizovacím nákladům, na místa spíše problematická. Mohou to být doprovodné plochy kolem dopravních staveb, kruhové objezdy, dopravní ostrůvky, dělící pásy, doprovodné plochy komunikací a cyklostezek, parkovišť či jiné zbytkové plochy. Zkrátka snesou spíše i nehostinné podmínky z důvodu přehřívání asfaltu, betonových obrubníků či kostek.

Letničky 4 - Směs Lednická radost

Jsou složeny z letničkových druhů rostlin, které mají velkou schopnost se s tím vyrovnat. Dorostou zde do menších výšek, což není v tomto prostředí na škodu. Letničkové směsi se též hodí jako barevné pásy do travnatých ploch parků, kolem cest či naproti odpočinkovým místům. Můžeme je vidět kolem polí, jako kvetoucí lemy kolem trávníků či pěších cest. Setkáváme se s nimi ve městech i na vesnici. Samozřejmě najdou využití i v soukromých zahradách. Pokud máte vhodnou plochu, třeba i mezi keři a dřevinami, pomohou vám ji během léta rozzářit.

Nápad na vytvoření letničkových směsí do různého prostředí a různých barevných kombinací i výšek vznikl na fakultě Ústavu biotechniky zeleně Zahradnické fakulty Mendelovy university v Brně v týmu pod vedením doc. Ing. Tatiany Kuťkové. Tento projekt získává mezi zahradníky i milovníky květin postupně značnou popularitu. Díky letničkovým směsím z přímého výsevu se můžeme seznámit i s druhy jednoletých rostlin, které jsme již léta ve výsadbách neviděli. Jsou to dlouho opomíjené letničky – tzv. pravé letničky s kůlovými kořeny, které se nedají předpěstovávat jako sazenice v jarním období, a to z důvodu snadného poškození kořene. Protože se nehodí pro rychlý a jednoduchý prodej, proto se v jarní nabídce mnoha zahradnictví vůbec neobjevují a zahradníci i zákazníci je již téměř neznají. Jsou téměř zapomenuty. Ale na druhé straně jsou to právě ty rostliny, které jsou ideální do městského či venkovského prostředí. Díky kůlovým kořenům snesou sucho i horší půdní podmínky.

Díky těmto vlastnostem jsou tyto druhy ideální do veřejné zeleně současných měst a obcí, které se stále častěji potýkají s problémy sucha. To platí i o soukromých zahradách. Je to vlastně barevná náhrada za časem nevzhledné a neměnné půdopokryvné stálezelené jalovce, které se dříve s oblibou používaly.

Letničky 4 - Porost 10 dnů po výsevu Letničky 4 - Kontrola porostu Letničky 4 - Směs Trikolora

 

Můžeme sem zařadit například rostlinu – Nigella damascena – černucha, jejíž název je odvozen od latinského slova nigellus – načernalý. Lidově se také nazývá nevěsta v závoji. Květy jsou ukryty v nitkovitých zákrovech. Černá semena se používala ve farmacii i jako koření. Další letnička podobných vlastností je Papaver somniferum – mák setý. Svými výraznými červenými květy obohacuje a doplňuje ostatní letničky ve směsích.

Chrpa polní (Centaurea cyanus) - tato rostlina byla pojmenována podle bájné postavy kentaura Chirona, který léčil rány jejími listy. Rostliny jsou hustě košaté, jsou zastoupeny bílé, červené i modré odrůdy. Velmi dobře se v těchto pestrých záhonech uplatní, jako jedna z hlavních kultur.

Len velkokvětý (Linum grandiflorum) – rostliny jsou řídké, ale bohatě větvené, karmínově červené barvy. Na rostlině postupně vykvete až 400 květů, takže bohatě kvete celé léto.

Kalifornský máček (Escholzia californika) – tato letnička byla pojmenována podle baltského profesora Escholtze. Jednotlivé výrazně barevné květy rychle odkvétají, ale na rostlině se jich vytváří stále dostatek, takže kvetou stále celé vegetační období.

Krásenka zpeřená (Cosmos bipinnatus) – pochází z Mexika, květy jsou velké a výrazné bílé, růžové nebo červené.

Klarkia (Clarkia unguiculata) – je pojmenována podle anglického sběratele květin J.D. Clarka. Rostlina tvoří bohatě kvetoucí keříky, hodí se i k řezu květů do vázy.

Levkoj neboli letní fiala (Matthiola bicornis) – pochází z Řecka a je pojmenována podle slavného botanika Matthioliho. Bohatě rozvětvené rostliny mají řídké hrozny jednoduchých růžových květů, které se rozvíjí jen v noci a velmi silně voní.

Okrasný tabák (Nicotiana grandiflora) – pochází z Brazílie a má silně vonící barevné květy.

Krásnoočko (Coreopsis tinctoria) – název byl vytvořen spojením dvou řeckých slov koris tj. štěnice a opsis tj. vyhlížet. Poupata totiž připomínají štěnice. Mnohem lépe vystihuje charakter rostliny synonymum Calliopsis, které znamená „krásně vypadající“. Bohatě kvete drobnými žlutými nebo hnědožlutými květy.

Pakmín větší (Ammi majus) – jednoletá bylina dorůstá výšky až 1 m, proto se uplatňuje spíše ve směsích letniček vyššího vzrůstu. Jedná se o léčivku, ale díky velikým úborům bílých květů má i velkou okrasnou hodnotu.

Šater zední (Gypsophila muralis) – latinské jméno vzniklo spojením řeckých slov gypsos tj. vápno a phile tj. přítelkyně, protože často roste ve vápencových skalách. Rostliny jsou vzdušné široce rozložené bohatě obsypané drobnými bílými květy.

Kráska arabská (Cladanthus arabicus) – jemná nízká aromatická bylina, hodí se do nízkých směsí, má výrazné žluté květy.

Zářivka (Godetia grandiflora) – je pojmenovaná po švýcarském botanikovi, rostliny mají kompaktní vzrůst a květy krásných pastelových barev.

Ožanka kalamandra (Teucrium chamaedrys) – okrasná léčivá a medonosná rostlina s červenými květy. Ve výsadbách jsou její květy vyhledávané včelami i motýly.

Lnička (Linaria bipartita) – protože má listy podobné lnu. Drobné květy jsou seskupeny v hroznech a jsou bílé, růžové, fialové nebo purpurové. Květy jsou podobné hledíkům a mají malou ostruhu. Pokud se vyseje samostatně tvoří pestrý koberec.

Letničky 4 - Strakonická louka Letničky 4 - Strakonická louka Letničky 4 - Směs Ohnivý paprsek

 

Vedle těchto druhů se v letničkových směsích vyskytují i další rostliny. Jsou různé druhy šalvějí, ostálek, afrikány, laskavce, měsíčky, vitálky, svazenka a další. Samozřejmě, že tyto zmíněné druhy rostlin můžete vysít samostatně dle libosti a výběru. Ale ve vybraných směsích vytvoří barevný letní fenomén.

Ve správně sestavené letničkové směsi se zpravidla kombinuje 15 i více druhů rostlin s různě dlouhými životními cykly, které zajišťují kvetení směsi v průběhu celé vegetace a také velkou proměnlivost záhonu během celé vegetační doby. Pokud dáme dohromady vysokou odolnost těchto vybraných druhů rostlin vůči suchu, malé nároky na kvalitu půdy, nízkou cenovou i pracovní náročnost, poměrně jednoduché založení záhonu s minimální údržbou, malebný barevný efekt letních veselých barev, rozmanitost květů i plodů, které lákají hmyz a jsou zajímavé pro děti po celou dobu vegetace, pak se jedná jistě o velmi zajímavý typ i pro vaši zahradu.

Jak si takovou záplavu letních květů vytvoříte? Uvedu vám pár rad, jak jsme si květnatou letničkovou louku založily letos s našimi malými vnučkami. Je to opravdu velmi jednoduché. Nejdůležitější je příprava vhodného pozemku. My jsme si připravili plochu po vytrhaných přerostlých dřevinách. Jednalo se asi o 2 x 10 m2. Plochy jsme zbavili plevelů mechanicky, odstranili všechny kořeny a zkypřili malým rotavátorem. Pozemek jsme nijak nevylepšovali. Opravdu stačí běžná i velmi chudá propustná půda. Pozor na použití kompostu. Jednak má zbytečně mnoho živin a může obsahovat jednoleté plevele.

Čistou plochu jsme pak společně oseli dvěma druhy zakoupených letničkových směsí. Jednalo se o středně vysokou „Strakonickou louku“ a nízkou „Plzeňskou květnici“. Na 10 m2 jsme vyseli asi 40 g osiva. Zde je možná malé úskalí. Osivo se musí nasít rovnoměrně, a hlavně musí být dobře promíchané. Aby se se s letničkami, které mají velká semena stejnoměrně nasela i velmi drobná semínka ostatních druhů zastoupených ve směsi. Lehce jsme pak plochu zahrabali hráběmi, dle možností utužili a opatrně zalili.

První rostliny se objevily již během 10 dnů. Protože jsme si dobře připravili pozemek, prakticky se nám v porostu neobjevily žádné plevelné rostliny. Pokud by se Vám objevily hlavně jednoleté plevele – například laskavce, lebedy nebo pěťoury, ve větším množství, a už je poznáte od kulturních rostlinek, nezbývá nic jiného, než je opatrně vytrhat.Letničkové výsevy mají dobrou regenerační schopnost, tak pokud do nich musíte kvůli odplevelení vstoupit, nevadí, za pár dnů se to již nepozná.

Než rostlinky dorostou asi 20 cm, je nutné dle počasí pravidelně zalévat. Poté se již porost dobře zapojí, poradí si i z případnými plevely a drží vlhkost. Pak již zalíváme jen výjimečně v období extrémního horka a sucha, hlavně po ránu či ve večerních hodinách. Při nadměrné zálivce louky přerůstají a rozvalují se, stonky některých druhů mohou zahnívat. Přihnojování není prakticky nutné. Až po více letech, když směsi opakovaně pěstujete na stejném pozemku. Celková péče o záhon je minimální. Není potřebné přihnojování, žádné ošetřování postřiky, neprovádí se okopávka ani odstraňování odkvetlých květů. Pokud se vám porost přece jen začne rozvalovat, je možné jej lemovat kolíky a provázkem, který jej drží ve tvaru. Rostliny začínají vykvétat za 6 až 8 týdnů. Jednotlivé druhy nakvétají postupně, a tak se záhon neustále proměňuje.

Pokud necháte záhon dlouho do prvních mrazíků, než jej zlikvidujete, některé letničky se vysemení a budou zde růst i příští rok. Vytratí se ale druhová pestrost. Lepší je , pokud je již většina druhů odkvetlá a záhon ztrácí atraktivitu, jej na podzim včas zrušit, a příští rok plochu znova osít.

My jsme záhon založili začátkem června a kvete nám od poloviny července. Na záhoně se barvy i květy neustále proměňují, je stále plný včel a hmyzu. Vnučky jej neustále sledují a každou chvíli přiběhnou, co že nám tam zase nového rozkvetlo a jak se která květina jmenuje. Často si trhají květy do váziček, a většina poměrně dlouho vydrží. Zkrátka nám letničkový záhon dělá velkou radost, a té není v dnešní zvláštní době nikdy dost. Zkuste to taky… Osivo Vám mohu zajistit, či si jej objednejte u firmy BioPro.

Přeji Vám klidný zbytek pohodového léta, přesně takového, jaké bylo často za našeho dětství. Teplo, bouřky, voda, zkrátka klasika…. Příště si něco povíme o popínavých letničkách.

Ing. Hana Chvalová, zahradnice

Články
Pestrý svět letniček